Yamaha YZF-R1

Yamaha YZF-R1

Obecné informace


YZF-R1

  Na Milánské výstavě Eicma roku 1997 předvedla Yamaha následovníka modelu Thunderace 1000, YZF-R1. Motocykl se stal ikonou moderních supersportů. 150 koní výkonu při suché hmotnosti 177 kg, zabalený do superostře střiženého designu, to byly hodnoty, jež pro konkurenty pozvedly měřítko hned o dva dílky nahoru.
  Roku 2002 se na trhu objevila druhá generace R1 s množstvím vylepšení. Řadový čtyřválec byl vybaven vstřikováním a katalyzátorem, výkonnost se decentně zvýšila o dva, na současných 152 koní. Rám Deltabox zlepšil pevnost šasi o dobrých 30%, což se projevilo ve zlepšení ovládaní. Vedle četných dalších vylepšení motoru a podvozku  nadchla i nová optika R1, která se sice nezměnila zásadně, ale získala výrazně ostřejší charakter.
Jestliže při poslední omlazovací kůře generace R1, dopadl nevalně výsledek s výkonem navýšeným o pouhé 2 koní, vzali si konstruktéři novou R1 od roku 2004 pořádně do práce. Posílením výkonu rovnou o 20 koní při nezměněném objemu a dalších 8 koní, které přidal RAM-AIR systém, vyneslo nové verzi neuvěřitelných 180 koní. To všechno při suché hmotnosti 172 kg, s již R1 z roku 2004 dosáhla mimo jiné i díky supertenkému deltaboxovému V-rámu, poměru výkon hmotnost 1:1. Dokonce i bez RAM-AIR  efektu dosahuje sportovní vlajková loď Yamahy dynamiky, která klade nová měřítka konstrukci motocyklů.
  Během dalších let pokračovala Yamaha v modernizacích svého modelu YZF-R1. Pro rok 2007, tudíž pro pátou generaci tohoto supersportu , je přepracován motor a výrobce se vrací zpátky ke čtyřem ventilům na válec z původních pěti a byly použity nové technologie jako např. YCC-I (Yamaha Chip Controlled Intake) a YCC-T (Yamaha Chip Controlled Throtlle), které byly představeny už u R6. V roce 2009 byl nepatrně navýšen výkon na 182 koní a přibyla možnost volit si za jízdy různé palivové mapy D-Map. Systém D-Map úzce spolupracuje s již zmiňovaným YCC-T. Pro rok 2012 je opět drobně přepracovaná kapotáž  a motorka dostává systém kontroly trakce s možností nastavení v šesti stupních.
   Je celkem neuvěřitelné, že na motocyklech je ještě pořád co zlepšovat, a že výkonové a technické parametry můžou konstruktéři posouvat stále dál. Otázkou může být při jakých hodnotách tomu bude konec.